|
|
Právní povědomí romských dětí
DOLANSKÁ, Pavla
Tato práce se věnuje právnímu povědomí romských dětí z Českého Krumlova a Českých Budějovic. Teoretická část práce se zabývá pojmem dítě, a to z několika pohledů, dětskými právy a také právním povědomím. Bakalářská práce se také zaměřuje na Úmluvu o právech dítěte a další důležité dokumenty z hlediska dětských práv. V několika kapitolách se zaměřuji na romskou minoritu, na její historii, kulturu a na výchovu romského dítěte jako takového. Další důležitou součástí teoretické části jsou Metody a techniky sociální práce s romskou menšinou, sociálně právní ochrana dětí a projekty zaměřené na právní povědomí. Cílem práce bylo zjistit situaci právního povědomí romských dětí v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích. Metodou byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie s použitím techniky částečně standardizovaného nástroje prof. G. Meltona - dotazníku, zjišťujícího právní povědomí. Dotazník obsahuje obecné otázky, modelové situace a práva a povinnosti dětí a dospělých z pohledu dětí. Výzkumu se zúčastnilo 93 respondentů z Českých Budějovic a Českého Krumlova. Výsledky byly zpracovány v programu SPSS 26.0. Výzkumem bylo zjištěno, že právní povědomí se s rostoucím věkem zvyšuje. Výsledky mohou posloužit jako informační materiál pro veřejnost, pro organizace spolupracující s romskou menšinou či sociální pracovníky.
|
|
|
Pěstounská péče o romské děti
MARKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá vykonavateli pěstounské péče a jejich motivací k výkonu pěstounské péče. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou faktory motivace k pěstounské péči o romské dítě. V teoretické práci jsem popsala základní pojmy týkající se pojmu náhradní rodinná péče včetně legislativního rámce. Následně jsem také popsala téma romské komunity, romské rodiny a utváření identity romského dítěte v neromské náhradní rodině. V praktické časti byl použit kvalitativní výzkum, přesněji biografické rozhovory, které jsem doplňovala následným dotazováním. Komunikačními partnery byly rodiny, které vykonávají pěstounskou péči, mají v péči alespoň jedno dítě romského etnika a ony samy jsou neromského etnika. Další podmínkou pro výběr komunikačních partnerů bylo, aby měli trvalý pobyt na území Jihočeského kraje. Veškerá získaná data jsou analyzována postupem vycházejícím ze zakotvené teorie. Při zpracování této bakalářské práce jsem zjistila, že motivace může být různá a liší se u každého jednotlivce zvlášť. Hlavními faktory prvotní motivace mohou být vnější i vnitřní vlivy, každopádně největší dopad na takováto rozhodnutí má okolí, rodina, přátelé nebo i profesní život. Důležité pro každého uchazeče o náhradní rodinnou péči je především spolupráce s příslušnými úřady a sociálními pracovníky. Pokud má uchazeč jistotu, že je jeho zájem podporován i úřady, bývá často toto rozhodnutí jako plnohod-notné a naplněné.
|
|
|
Intervenční program pobytu v přírodě podporující výchovu ke zdraví u romských dětí
HULAČOVÁ, Markéta
Bakalářská práce na téma "Intervenční program pobytu v přírodě podporující výchovu ke zdraví u romských dětí" se v teoretické části v první řadě věnuje pojmu pobyt v přírodě, speciální pedagogice, výchově ke zdraví ve vztahu k romskému etniku, zde je poukázáno na životní styl Romů, jejich stravovací návyky, zlozvyky a jaký mají vztah k pohybu. Poslední kapitola teoretické části je věnována kapitole romské dítě, především, je zde popsáno, jak pracovat s romskými dětmi. Výzkumná část práce se zaobírá vlivem intervenčního pohybového programu v přírodě orientovaného na romské děti ve věkovém rozmezí od 7 do 12 let. Cílem bakalářské práce je zhodnocení, zda intervenční pohybový program v přírodě měl pozitivní dopad na oblasti sociálního, školního a emocionálního zdraví v rámci standardizovaného dotazníku PedsQLTM 4.0. Dosažené výsledky jsou předloženy v tabulkách a grafech, které doprovází stručný komentář. Tyto výsledky potvrzují pozitivní vliv intervenčního pohybového programu v přírodě, v oblasti sociálního, školního a emocionálního zdraví u experimentální skupiny. Po skončení intervenčního pohybového programu v přírodě nastalo u experimentální skupiny celkové průměrné zlepšení o 5,5 % v oblasti sociálního zdraví, v oblasti školního zdraví o 2 %. V oblasti emocionálního zdraví o 6,5 %. Kontrolní skupina dosáhla, také pozitivních výsledků, ale průměrné zlepšení měla vždy vyšší experimentální skupina. Prokázání pozitivního dopadu intervenčního pohybového programu v přírodě na oblast sociálního, školního a emocionálního zdraví u romských dětí ve věku od 7 do 12 let, je hlavním přínosem bakalářské práce.
|
|
|
Analýza příčin neúspěšnosti romských žáků na základní škole
Míková, Dana ; Andrš, Zbyněk (oponent) ; Pospíšil, Milan (oponent)
Rigorózní práce se zabývá rozborem a analýzou příčin školní neúspěšnosti romských žáků na základní škole. V empirickém šetření je práce zaměřena na znalost či neznalost mateřského jazyka - romštiny a její případný vliv na počáteční školní neúspěchy romských žáků. Dále řeší problematiku soužití romské komunity a majoritní společnosti a v neposlední řadě míru užívání romského jazyka a jeho vývoj či úpadek do budoucna. Získané závěry vyplývají z výsledků dotazníkového šetření na vzorku romské komunity ve sledovaném regionu. Podstatná část práce je zaměřena na připravenost, školní zralost a jazykovou vybavenost romských žáků na počátku školní docházky a zdůrazňuje nutnost pochopení, porozumění a přijetí romského dítěte českým pedagogem tak, aby se bylo schopno vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu s ostatními žáky.
|
|
|
Romské dítě v předškolním vzdělávání
ŘEHÁKOVÁ, Lenka
Cílem této bakalářské práce je usnadnit průběh realizace povinné předškolní docházky romských dětí poskytnutím teoretických informací, relevantních dat předškolním pedagogům a příběhů dobré praxe, které se realizují zejména díky spolupráci mateřských škol s pracovníky neziskových organizací. Teoretická část práce se zaměřuje na popis současného stavu předškolního vzdělávání romských dětí a některých charakteristik Romů zejména v souvislosti s jejich vzděláváním. Praktická část práce definuje dva výzkumné cíle, které na sebe navazují. Prvním cílem je identifikovat důvody, které vedou romské rodiče k ukončení docházky jejich dětí do mateřských škol. Druhým cílem je odkrýt možnosti, které povedou k adaptaci dítěte v mateřské škole a následnému setrvání v ní. K dosažení výzkumných cílů byl použit kvalitativní výzkum, v rámci kterého byla použita metoda případových studií. Použitými výzkumnými technikami byly rozhovor a pozorování. Z výzkumné části vyplynuly jednak známé důvody spojované s nízkou docházkou romských dětí do mateřských škol, jako jsou finanční důvody a nedůvěra romských rodičů, ale také specifické faktory, kterými byly například pro rodinu nesplnitelné požadavky mateřské školy či nerespektování sourozeneckých vazeb. Jako faktory, které pozitivně ovlivňují vstup romského dítěte do mateřské školy, z výzkumu vyplynuly především aktivity realizované předškolními kluby. Proto je mým závěrečným doporučením podporovat spolupráci mezi mateřskými školami a předškolními kluby, neziskovým sektorem a státními institucemi, odborem sociálních věcí a školství, neboť jejich spolupráce může usnadnit předškolní vzdělávání romských dětí.
|
|
|
Přístupy ve vzdělávání romských žáků na Křesťanské ZŠ v Jihlavě
HOLUBOVÁ, Klára
Diplomová práce - Přístupy ve vzdělávání romských žáků na Křesťanské ZŠ v Jihlavě - obsahuje teoretické poznatky, které se vztahují k problematice vzdělávání romských žáků, a dále pak je tvořena kvalitativní výzkumnou částí. Hlavním cílem mé diplomové práce je identifikovat subjektivní pohled romského žáka na proces vzdělávání. Dílčími cíly je porovnat tento pohled u jednotlivých školních tříd (1. a 2. stupně ZŠ) a dále pak, zda se tento názor liší v případě žáka a pedagoga. Informace nutné ke zpracování výzkumné části byly získány metodou kvalitativního výzkumu, technikou polořízeného rozhovoru s romskými žáky z 1. a 2. stupně a s pedagogickými pracovníky školy.
|
|
|
Školní prospěch romských dětí navštěvující program doučování v SaSM - DDM ČB a jejich povědomí o rizikovém chování
RŮŽIČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce Školní prospěch romských dětí navštěvující program doučování v SaSM - DDM ČB a jejich povědomí o rizikovém chování reaguje na v současné době diskutované téma nízkého stupně dosaženého vzdělání a kvalifikace romských komunit a zároveň vysokou míru výskytu rizikového chování především u romských dětí a mládeže žijících v sociálně vyloučených lokalitách. V teoretické části se věnuji problematice vzdělávání Romů, včetně mimoškolního vzdělávání a dále specifikům romské rodiny, jakožto primárního socializačního činitele. Následně vymezuji vybrané formy rizikového chování, se kterými se děti nejčastěji setkávají. Cílem bakalářské práce bylo popsat působení programu doučování v SaSM - DDM ČB na školní prospěch romských dětí a jejich povědomí o rizikovém chování. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že program doučování má smysl pouze v dlouhodobém časovém horizontu ve smyslu efektu na školním prospěchu. Trvale ovšem působí na zvyšování sebevědomí respondentů, díky němuž se ve škole při vyučování nebojí hlásit, zároveň si připadají úspěšnější. Středisko se dále zapojuje v oblasti primární prevence rizikového chování. Snahou pracovníků je naučit respondenty aktivně a smysluplně využívat svůj volný čas. SaSM - DDM ČB nabízí alternativu trávení volného času rizikovým způsobem. Přínosem této práce je, vedle výsledků výzkumu a stanovení výzkumných hypotéz, poukázání na důležitost nestátních neziskových organizací, které pomáhají romským dětem v oblasti prevence rizikového chování a mimoškolního vzdělávání.
|
|
|
Vnímání sociálních norem a sociální patologie romskými dětmi mladšího školního věku
ČECHOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce má poukázat na vybrané sociálně patologické jevy a jejich vnímání romskými a neromskými dětmi mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se nejdříve zaměřila na vymezení normy a hodnotového systému Romů. Dále pak na pojem sociální patologie a vymezuji zde vybrané sociální patologie, tedy pojmy agresivita, alkoholismus, kouření, patologické hráčství, krádež a drogy a vztah romské minority k těmto sociálně patologickým jevům. V poslední části se zabývám dítětem mladšího školního věku, jeho tělesným, psychickým a sociálním vývojem. Součástí této kapitoly je i charakteristika romského dítěte. Cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, zda se vnímání vybraných sociálních patologií romskými dětmi liší od vnímání těchto sociálních patologií neromskými dětmi mladšího školního věku. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Cílovým souborem bylo deset romských dětí mladšího školního věku, doplňkový soubor tvořilo deset neromských dětí mladšího školního věku. Výzkum byl proveden na dvou základních školách v Jindřichově Hradci. Výsledkem této práce pak bylo zjištění, jaký mají romské děti mladšího školního věku vztah k vybraným sociálním patologiím oproti neromským dětem mladšího školního věku, jaký je jejich přístup k závislostem, a zda se vybrané sociálně patologické jevy vyskytují v rodinách respondentů. Výsledky mé práce poukazují na to, že je stále potřeba spolupracovat na preventivních programech na základních školách a v centrech pro mládež, zejména se zaměřit právě na romské žáky a jejich rodiny, kde se vyskytují sociálně patologické jevy. Uváděním preventivních programů do praxe, nejen za pomoci učitelů, ale i širší veřejnosti by se dětem mladšího školního věku dal usnadnit vstup do dospívání bez ohrožujících vnějších vlivů.
|
|
|
Romské dítě "po škole" Význam romské kultury, rodinného, školního a neformálního (mimorodinného a mimoškolního) prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí
VOMLELOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá významem romské kultury, rodiny, formálního a neformálního prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí. V teoretické části je nejprve představena romská kultura jako východisko pro výchovu a vzdělávání romských dětí. Dále výchova v romské rodině, co například znamená vychovávat dítě k romství a jak se liší romská výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Následně se práce věnuje formálnímu vzdělávání především v mateřské a základní škole, zabývá se úlohou pedagoga, školní úspěšností romských žáků a nástroji, které jejich postavení zlepšují. Vliv mimorodinného a mimoškolního prostředí je prezentován na příkladu Komunitního centra pro děti a mládež Cheiron T v Táboře. V praktické části je zprostředkován pohled komunitních a sociálních pracovníků tohoto komunitního centra. Hlavním cílem výzkumu mé bakalářské práce je zjistit vztah a motivace romských dětí ke vzdělání ? jaký vliv na ně má v tomto ohledu kultura, rodina, škola a komunitní centrum, kam dochází. Praktická část je zakončena prezentací a interpretací výpovědí dětí, se kterými jsem na toto téma vedla rozhovor. V závěru bakalářské práce dochází v diskuzi k porovnání výpovědí dětí, komunitních pracovníků a mých praktických zkušeností s názory získanými z odborné literatury.
|
|
|
Problematika náhradní rodinné péče romských dětí
TUNOVÁ, Kristína
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část je zaměřena na osvětlení základních pojmů, jako jsou náhradní rodinná péče, adopce, pěstounská péče, mezinárodní adopce, opatrovnictví a ústavní výchova. Dále pak rodina a funkce rodiny, poruchy rodičovství ve vztahu k dítěti a poruchy rodiny. Tato práce dále čtenáře seznamuje s romskou historií a kulturou, obzvláště pak s romskou rodinou. V poslední kapitole teoretické části poskytuji několik rad, jak se chovat k romskému dítěti vychovávanému v neromské rodině, především je tato kapitola zaměřena na podporu vlastního já dítěte a jeho kultury. Praktická část je zaměřena na zmapování názoru veřejnosti na danou problematiku.
|
host ::
RSS.